Klub celníků Praha

Další z klubových večerů se konal ve čtvrtek 25.května. Tentokrát nám  Roman Havelka vyprávěl o zážitcích z cesty do Pákistánu a navíc pak o navazujícím kratším pobytu v Saúdské Arábii. Jako vždy Roman  doprovodil své poutavé vyprávění spoustou  fotografií a videí, přiblížil nám např. trh v Péšávaru, budhistický komplex z 2. - 7.století, ale i poničené buddhistické památky v přírodě, husté porosty  dvoumetrového konopí, barevně pomalované kamiony i traktory ozdobené vlaječkami a  také všudypřítomné vojsko a policii. Zaujalo nás vyprávění o návštěvě Kalašů, malé skupiny obyvatel indoevropské národnosti s makedonskými kořeny (snad potomci vojáků Alexandra Velikého), kteří žijí v několika vesnicích v horských údolích. Žijí izolováni od okolního světa a udrželi si staré zvyky a neislámské náboženství. Vyznačují se většinou  světlou pletí a modrými očima, ženy a dívky nechodí zahalené, ale nosí tradiční, velmi barevné a vyšívané šaty. Na hlavě vždy široká, barevnými korálky pošitá zvláštní čelenka s jakousi vlečkou visící na záda. Takto oblečené chodí dívky i do školy. Kalašové jsou velmi přátelští a především dívky mají velký zájem o vzdělání. Díky televizi mají celkem přehled o dění ve světě. Rádi tančí za doprovodu bubínků a píšťal,  každá vesnice má vlastní taneční plochu a na kopci svatyni. Vyšívanou čelenku, stejně tak jako typickou paštunskou pokrývkou hlavy, jsme měli možnost si osobně prohlédnout. Zajímavé byly i snímky nejvýše položeného hřiště na pólo na světě. Nachází se ve výšce téměř 3800 metrů a pojme 10000 lidí. Jednou ročně se tu koná turnaj, který doprovází  velké oslavy. Po zbytek roku tu je pouze vojenská posádka. A pokud jde o fotbalová utkání v Pákistánu, ta mají trochu nezvyklý průběh - jsou doprovázena hudbou, ženy přítomné být nesmějí, mohou sledovat pouze zpovzdálí. Hraniční přechod s Čínou leží ve výšce 4700 metrů, je to jediná spojnice s Čínou od dob hedvábné stezky. Zaujaly nás i snímky z náročné cesty do hor, která směřovala na Rakapoši. V hlavním městě potom botanická zahrada, zábavní park, supermoderní mešita, moderní obchoďák. V kontrastu k tomu pak výroba náklaďáků ze starých aut - na dvoře, takřka na koleni, výlisky  se svaří a doplní potřebným. Tak jako předchozí Romanovy  výpravy, byla i tato velmi dobrodružná, plná zážitků a velmi jsme uvítali, že se o ně s námi podělil. A protože nás  klubové večery s cestovatelskou tematikou moc baví, máme od Romana přislíbeno pokračování na dalším klubovém večeru.