Klub celníků Praha

V sobotu dne 13.června 2015 uspořádal KCP pro své členy a přátele komentovanou prohlídku Břevnovského kláštera. Sešli jsme se s dostatečným časovým předstihem v klášterní zahradě, kde je hned za vstupní branou umístěna restaurace Klášterní šenk s venkovním posezením. V předem dohodnutý čas jsme se přesunuli  na místo srazu s naším průvodcem a k našemu velkému překvapení  jsme na fortně, která je pro klášter místem kontaktu s veřejností, uviděli samotného představeného kláštera – převora Petra Prokopa Siostrzonka. Ten od roku 1999, kdy zemřel opat Anastáz Opasek, vykonává funkci administrátora s právy a povinnostmi opata a je mediálně dosti známý (na dotaz, proč v čele kláštera v současné době nestojí opat, nám průvodce vysvětlil, že podle kanonického práva je k volbě nového opata zapotřebí, aby klášterní komunita měla aspoň 12 řeholníků; Břevnovský klášter jich však má pouze 11; proto je vedením pověřen převor kláštera). Přímo u pana převora jsme tedy uhradili vstupné za naši skupinu a poté se nás již ujal náš průvodce, který začal svůj  velmi poutavý výklad vyprávěním o samotném založení kláštera.

Klášter byl založen r.993 biskupem sv. Vojtěchem a českým knížetem z rodu Přemyslovců Boleslavem II. Pobožným a jedná se o nejstarší mužský klášter na území ČR. Po jeho založení přivedl sv. Vojtěch z italské Nurcie, odkud pocházel zakladatel řádu benediktinů sv. Benedikt, šest benediktinských mnichů. Založení kláštera bylo podle legendy dojednáno v místě, kde vyvěrá pramen potoka Brusnice. Nad tímto pramenem byla postavena původně menší stavba, jejíž gotická klenba se zachovala dodnes. Studánka byla pojmenována Vojtěška a její voda měla mít léčebnou sílu, především na zrak. Později, v první polovině 18. století byl nad  studánkou vybudován zahradní pavilon Vojtěška, jehož přízemní prostor se studánkou a dochovanými torzy vyřezávaných soch sv. Vojtěcha a knížete Boleslava II, jsme měli možnost navštívit. V současné době slouží prostory dvoupodlažního pavilonu Vojtěška především dětem a seniorům z farnosti, probíhá zde hudební výuka, různé akce skautů apod.

Břevnovský klášter utrpěl značné škody v době husitských válek, kdy byli řeholníci i opat nuceni přesunout se do kláštera v Broumově, který zůstal zachován. Břevnovský klášter byl později obnoven a prošel rozsáhlou barokní přestavbou v první polovině 18. století díky opatovi Otmarovi Zinkemu. Ten najal významné stavitele  Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhovery, díky nimž vznikl dodnes zachovalý komplex budov včetně upravené zahrady.

Další naše zastávka byla v barokní bazilice sv. Markéty, v jejíž kryptě se nacházejí zbytky původního kamenného kostela z 11. století. Bazilika byla pojmenována po své patronce sv. Markétě  z Antiochie, jejíž ostatky dal do kláštera uložit český král Přemysl Otakar II. r. 1262. Svatá Markéta žila v Malé Asii ve 3. století po Kristu, tedy  dávno  před založením břevnovského kláštera. Socha sv. Markéty je umístěna na hlavním oltáři. Interiér baziliky působí velmi čistým a svěžím dojmem, šest bočních oltářů je zdobeno nádhernými freskami a velkoformátovými obrazy od Petra Brandla, které jsou na svých místech od té doby, kdy je tam sám malíř umístil. Jak nám bylo vysvětleno, sochy, zdobící boční oltáře nejsou kamenné, jak jsme se původně domnívali, ale byly  vyřezány z lipového dřeva. Klenbu baziliky zdobí nádherné malby od Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu, který celé dílo vytvořil sám ve věku 70 let. Průvodce nás upozornil i na jedno z moderních děl v interiéru baziliky, obětní stůl z roku 1992, navržený  jáhnem a sochařem  Karlem Stádníkem. Do tohoto kamenného obětního stolu  byla r. 1993, u příležitosti tisícího výročí založení kláštera, z katedrály sv. Víta přenesena  část relikvie svatého Vojtěcha. Ta je uchována v přední části stolu v kamenném srdci. Opravené varhany byly zprovozněny v r. 2007, kdy se konal první koncert.

Po prohlídce interiéru baziliky sv. Markéty jsme mohli vstoupit i do románské krypty z 11. století  a prohlédnout si pozůstatky původního kostela.

V závěru prohlídky nám bylo umožněno navštívit reprezentační prostory kláštera – prelaturu s Tereziánským sálem. Sály a chodby jsou vyzdobeny původními  štuky a freskami z první poloviny 18. Století. Největší ze sálů je sál Tereziánský, v čele s velkým obrazem znázorňujícím Marii Terezii s jedním ze svých šestnácti dětí, jejím následníkem Josefem II. Ostatní plátna znázorňují převážně příslušníky rodiny Marie Terezie. Tereziánský sál a přilehlé prostory jsou  v současnosti využívány jednak  nekomerčně, pro různá setkávání dětí, skautů, seniorů ale i ostatních farníků, ať již jde o kulturní akce nebo třeba předávání maturitních vysvědčení. Prostory jsou ale pronajímány i komerčně, k jednorázovým účelům, jako jsou svatby, konference apod. Utržené finance pak jsou použity především na zajištění chodu kláštera.

Klášter také provozuje Břevnovský klášterní pivovar sv.Vojtěcha, který je umístěn v barokním objektu někdejších stájí. Pivovar produkuje jednak klasický světlý ležák, ale také řadu pivních speciálů. Ty je možné zakoupit i na fortně kláštera. A to také mnozí z nás na závěr naší návštěvy učinili a při nákupu byli obslouženi samotným představeným kláštera, stále usměvavým převorem Petrem Prokopem Siostrzonkem, kterému zjevně činí potěšení být ve styku s veřejností. Prohlídka břevnovského kláštera byla bezesporu zajímavá a byli jsme nadšeni brilantním výkladem našeho průvodce. Z původně plánované komentované prohlídky v délce 90 minut bylo rázem 120 minut a pan průvodce měl v zásobě nepřeberné množství zajímavých informací jak z historie, tak i ze současnosti kláštera i samotného řádu benediktinů. Ochotně a zasvěceně zodpovídal i zvídavé dotazy. Patří mu velké poděkování.