Klub celníků Praha

Tak jako každý rok, uspořádal KCP i letos další z poznávacích výletů za významnými památkami, kterých je v naší vlasti opravdu bezpočet. V sobotu 19.května byl naším cílem Žďár nad Sázavou, kde lze navštívit jednak zámek, ale především významnou památku zapsanou v Seznamu UNESCO -  poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Měli jsme štěstí na nádherné počasí, o to více jsme si výlet užili.

Ve Žďáru nad Sázavou jsme nejprve navštívili areál zámku, kde jsme měli rezervovanou komentovanou prohlídku „Po stopách Santiniho“. Příběh zámku začal již v 13. století, tehdy zde mniši cisterciáci založili zakladatelský klášter. Zásadní změny ale nastaly začátkem 18. století, kdy v klášteře působil opat Václav Vejmluva. Ten oslovil stavitele-architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla k realizaci přestavby celého areálu. Přestavba byla uskutečněna v duchu barokní gotiky. Například v bývalém konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, dnešní bazilice, byl do gotického útvaru včleněn útvar barokní. Uvnitř je nádherná barokní výzdoba, mnoho soch, působících jako zhotovené z bílého mramoru, ve skutečnosti jsou však ze dřeva s patřičnou povrchovou úpravou. V rámci prohlídky jsme si prohlédli i osobní sídlo opata – prelaturu, s nádherným sálem, jehož strop je zdoben rozsáhlou původní nástropní malbou, věnovanou vzniku a působení řádu cisterciáků. Viděli jsme i konvent, studniční kapli a původní sádky z 13. století. Na všech stavbách, ale i venkovních prostorách, je zřejmý Santiniho výrazný smysl pro symetrii. Například dvoje zdobná kamna v sálu prelatury – pouze jedna sloužila svému účelu, druhá byla nefunkční, umístěna zde z důvodu zachování symetrie. Podobně je to s okny tohoto sálu – pouze některá vedou ven z budovy. V bazilice vidíme dvě výrazně zdobené empiry příčné lodi – v jedné z nich jsou umístěny vzácné barokní varhany, ta protější, totožně zdobená, plní opět pouze funkci zachování symetrie.

Odpoledne nás čekal hlavní cíl naší cesty, prohlídka poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Toto vrcholné dílo české barokní gotiky postavil Jan Blažej Santini-Aichel v letech 1719-1722. Zde je opět patrný smysl pro symetrii a symboliku čísel. Chrám obklopuje ambit s půdorysem deseticípé hvězdy, samotný chrám má půdorys hvězdy pěticípé. Do areálu vede 5 vchodů, uvnitř chrámu je 5 kaplí a 5 oltářů. Symbol sv. Jana Nepomuckého, jazyk, je umístěn jednak ve vrcholu kupole, lze si ho ale všimnout i v ostatních částech chrámu. Na hlavním oltáři je socha světce, stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Celý areál je úchvatný, jednak neobvyklým architektonickým řešením, ale rovněž nádhernou výzdobou chrámu. Pro svoji jedinečnost byl areál poutního kostela zařazen roku 1994 mezi památky, zapsané do Seznamu UNESCO. Byli jsme opravdu nadšeni, že jsme mohli tento skvost vidět na vlastní oči. Stihli jsme i posedět v kavárně v areálu zámku, či blízké cukrárně, kde jsme si nejen odpočinuli, ale i vstřebávali zážitky. Vše jsme stihli v pohodě, bez zbytečného shonu a jak konstatovali všichni účastníci, výlet se nám opět velmi vydařil.