Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 5. 2017

Výlet KCP do Bečova nad Teplou a do kláštera v Teplé

Předposlední dubnový den, v sobotu 29.4.2017, se KCP vydal na další z oblíbených poznávacích výletů. Tentokrát jsme zamířili do Bečova nad Teplou a poté do kláštera v Teplé. V zámku Bečov jsme měli rezervovanou prohlídku zámeckých interiérů a relikviáře svatého Maura. Před samotnou prohlídkou jsme ještě stihli posedět u kávy v restauraci Hradní bašta v těsné blízkosti zámku, a pak nás již očekával průvodce, který nás provedl zámeckými interiéry a seznámil s historií relikviáře svatého Maura. V úvodu jsme se zastavili v prostorách, kde je umístěn  rozměrný papírový 3D model celého rozsáhlého areálu bečovského panství. Naslouchali jsme vyprávění o jednotlivých budovách a o historii panství. Samotný  zámek byl vybudován v polovině 18.století  v těsné blízkosti středověkého hradu a jsou v něm umístěny reprezentační sály, knihovna a kaple. Je obklopen zámeckou terasovitou zahradou. Prošli jsme jednotlivé sály, zařízené původním mobiliářem, který se v nedávné době podařilo postupně získat  zpět. Na bečovském panství se vystřídalo několik majitelů. V roce 1813 jej pak koupil Fridrich August Beaufort-Spontin, jehož syn Alfred roku 1838 zakoupil od církve relikviář svatého Maura. Alfred Beaufort-Spontin se zasloužil o významné opravy zámku a zvažoval i rozsáhlou úpravu středověkého hradu. Beaufortové za 2.světové války spolupracovali s nacistickým Německem, a proto museli, na základě dekretů prezidenta republiky z 25.10.1945 o konfiskaci majetku, své panství v Bečově nad Teplou opustit. Odvezli tehdy s sebou pouze část věcí. Relikviář uschovali do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie, kde byl objeven kriminalisty až 5.11.1985. V expozici věnované relikviáři svatého Maura jsme se dozvěděli řadu zajímavých informací o vzniku a dějinách této románské zlatnické  památky nevyčíslitelné hodnoty, napínavý příběh  vypátrání relikviáře a jeho následné složité restaurování. Shlédli jsme i krátký autentický  film, zachycující objevení a vyzvednutí relikviáře, který tehdy natočili  kriminalisté, podílející se na akci. Nakonec jsme vstoupili do trezorové místnosti a prohlédli si tuto vzácnou památku z těsné blízkosti. Relikviář svatého Maura je po českých korunovačních klenotech druhou nejcennější památkou u nás  a v roce 1995 byl zařazen na seznam národních kulturních památek České republiky. Zámek sloužil po 2.světové válce až do roku 1969 jako škola, poté byl postupně rekonstruován a v roce 1996 byl zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1995 je rovněž kulturní památkou. Protože zámecké interiéry byly značně chladné, uvítali jsme sálající kamna v interiéru nedaleké restaurace Stará pošta, kde většina z nás zasedla k obědu. Restaurace Stará pošta se nachází v historické budově, která kdysi sloužila jako   přepřahací stanice poštovních vozů a zájezdní hostinec. Svůj původní význam ztratila v roce 1895, kdy začala být pro přepravu pošty využívána  železnice. Odpoledne nás čekal další cíl našeho výletu – klášter v Teplé. Jedná se o premonstrátský klášter založený koncem 12.století českým šlechticem Hroznatou, který po smrti manželky a syna zasvětil svůj život bohu. Roku 1202 v Římě přijal řeholní  roucho Premonstrátského řádu a veškerý svůj rozsáhlý majetek věnoval klášteru. V klášterním kostele Zvěstování Páně, který jsme nejprve navštívili, je i Hroznatova kaple, kde je na oltáři z bílého mramoru uložen relikviář s ostatky blahoslaveného Hroznaty. V kapli jsou umístěny dva portréty Hroznaty a v kostele je rovněž zobrazen na několika freskách. Kostel byl postaven v románsko-gotickém slohu, interiér je tvořen nádhernou barokní výzdobou. V klášteře jsme si  prošli hlavní sál klášterní knihovny, která celkem obsahuje  100000 svazků. Jedná se o druhou největší knihovnu u nás. Obdivovali jsme nádhernou výzdobu – vyřezávané andělíčky po celém obvodu regálů a strop  zdobený freskami a štuky. Dále jsme navštívili malý a velký muzejní sál a obrazárnu s portréty všech opatů, kteří vedli klášter od 12. do 20.století. Nahlédli jsme i do pracovny knihovníka a do čítárny. Klášter zažil v průběhu let drancování, vypálení i  morovou epidemii. Postupně se z problémů vzpamatovával, ale opakovaně vyhořel. Po roce 1948 sloužil dokonce jako kasárna. Po roce 1989 byl objekt restituován a obnoven duchovní život v klášteře. V roce 2008 byl vyhlášen národní kulturní památkou. V současné době žije v klášteře 14 premonstrátů. Ti však  převážně  působí v okolních farnostech, kde i přebývají  a do kláštera se vracejí  jen na krátkou dobu např. v  období svátků. Rekonstrukce kláštera stále probíhají a je zřejmé, že potrvají ještě dlouhou dobu. Prohlídkou kláštera byl náš program vyčerpán. Na závěr jsme si ještě  prošli venkovní areál kláštera  a pak nás již čekala cesta zpět do Prahy.

 

Náhledy fotografií ze složky 20170428 Bečov